Výchova a výcvik hříběte
…na bázi přirozené komunikace a tudíž základ spokojeného soužití lidí a koní.
Upozornění: jakékoliv kopírování těchto informací (bez předchozího souhlasu autora) pro účely další publikace jsou zakázané. Je povoleno užít pouze odkazu na tyto stránky.
Informace pro všechny, které to zajímá… Teorie nastudovaná v knihách je jedna věc, ale zkušenosti z vlastní praxe jsou penězi k nezaplacení…
Základní faktory ovlivňující výchovu a výcvik hříběte:
1) Temperament daného plemene
2) Genetický odkaz rodičů (charakter předků)
3) Starostlivost matky
4) Průběh porodu (přítomnost a asistence člověka)
5) Frekvence kontaktu s lidmi
6) Složení stáda, ve kterém hříbě vyrůstá
7) Přístup člověka k výcviku
Přičemž první tři faktory nejsou až tak podstatné, pokud lze zbylé čtyři příznivě ovlivnit… A protože jsou v přímé „moci“ člověka, tak je ovlivnit lze všemi směry. Následující informace předpokládají, že je ovlivnit chceme a můžeme…
Výcvik hříběte lze rozdělit do 3 základních fází:
- porodní a po-porodní
- do odstavu
- po odstavu
1.fáze porodní a po-porodní
Výchova hříběte má základy už v době, kdy přichází na svět a ihned po porodu, kdy si začíná vtiskávat základy vztahu s matkou, ale i s okolním světem. Všeobecně lze říct, že jeho vztah k člověku je ovlivněn vzájemným fyzickým kontaktem během porodu a krátce po porodu. Metodu vtiskávání popsal ve svých knihách Monty Roberts a na základě vlastních zkušeností mohu potvrdit její efekt i smysluplnost. Vyžaduje to samozřejmě přítomnost chovatele u porodu, přičemž se musí brát ohled na několik podstatných věcí:
a) klisna dvounohého porodníka zná a akceptuje v klidu jeho přítomnost u porodu
b) klisna je zvyklá na noční decentní osvětlení z předchozích dnů (většina porodů probíhá v noci)
Asistence u porodu a vtiskávání1) do blízkosti klisny přicházíme citlivým způsobem až v okamžiku, kdy se porod rozběhne (klisna ulehla a tlačí). Na klisnu mluvíme klidným tichým hlasem a pohybujeme se pokud možno v předklonu - tedy zmenšíme svoji velikost vzhledem k ležící klisně.
2) nerozsvěcujeme jiná světla, než která před prvními příznaky porodu svítila
3) zaujmeme místo u zádi klisny, do porodu nezasahujeme, pokud probíhá normálně.
4) v okamžiku, kdy jsou venku přední nohy a hlavička, je možné u hříbátka začít s lidským „vtiskáváním“ (není třeba se obávat, že se hříbě zafixuje na člověka a matku bude odmítat – přírodní zákony jsou silné).
5) Pokud není plodový vak v této fázi protržen postupem hříběte v porodních cestách, opatrně do něj uděláme v místě nozder otvor a uvolníme včas přístup vzduchu k dýchacím cestám. Pokud je čas, blánu odstraníme „hlazením“ z hlavy – jde o první lidské vtisknutí.
6) Další fáze porodu je většinou už velmi rychlá, takže během pár okamžiků vám hříbě leží u nohou a lze začít s fyzickým kontaktem – hříbě hladíme od hlavy směrem dozadu a dolů (včetně kopýtek), přičemž vždy alespoň jedna ruka zůstává v kontaktu s hříbětem. Při tom lze tichým klidným hlasem ke hříběti promlouvat… Já zpravidla pěji ódy nad jeho krásou, komentuji hlazení a přesvědčuji jeho i sebe, jak je to fajn věc - zvlášť, když klečím ve slámě nasáklé plodovou vodou J
7) V okamžiku, kdy se do vtiskávání začne mísit biologická matka pořehtáváním, první fázi pozvolna ukončíme.
Asistence po porodu1) Po ukončení první fáze necháme hříbě a matku v klidu a sledujeme první pokusy vstávání z povzdálí
2) protože je lidský hlas dobrý fenomén, dodáváme průběžně hříbátku odvahu… nebo meleme jiné nesmysly - není důležitý obsah, ale forma podání J
3) pokud se hříbě zvládne postavit samo a udrží se na nohou, můžeme k němu opět přistoupit a po dohodě s klisnou pokračovat v tiskávání ve stoje – tentokrát už z levé i pravé strany…a opět mluvíme. Pozornost věnujeme především hlavě, uším, hrudníku, kde bude později sedlo a podbřišák a nohám…
4) V této fázi začíná hříbě hledat zdroj obživy a má tendence jít za vaší rukou. I když je to fajn pocit, když vám hříbě žužlá prsty, nedovolte mu to a rukou vždy uhýbejte směrem ke slabinám klisny.
5) Pokud je hříbě dostatečně ohlazené na všech částech těla, přenecháme vše přírodě a sledujeme další průběh jako tichý pozorovatel, který se po všech potřebných náležitostech (hříbě pije, placenta se v pořádku odloučila…) vytratí a jde spát J
Vliv vtiskávání na pozdější výchovu hříběte :
1) Ohlazená hříbata jsou již od prvních dnů vůči člověku komunikativnější, akceptují lépe doteky, fyzický kontakt a manipulaci.
2) Výcvik hříběcí abecedy u nich probíhá rychleji, bez zbytečných protestů a pokusů se čemukoliv „netradičnímu“ vyhnout.
3) V porovnání s neosahanými hříbaty akceptují lépe i fázi obsedání
2.fáze do odstavu
Během tohoto období by mělo hříbě zvládnout základní hříběcí abecedu: čištění, dávání nohou, nasazování ohlávky, vodění, uvazování, a akceptování veterinárních úkonů (očkování, odčervení, odběry krve). Veškerý výcvik probíhá v přítomnosti nebo blízkosti matky, aby nebylo hříbě vystavované zbytečnému stresu. Uvedené rady jsou na základě mých letitých zkušeností s odchovem a výchovou hříbat - počet „lekcí“ a doba je pouze orientační a u každého hříběte velmi individuální. Uvádím tyto údaje pouze pro představu o rozložení výcviku, aby si někdo nemyslel, že vše lze zvládnout během jednoho týdne!!!
Čištění (rozloženo do cca 10 „lekcí“ na dobu 1 měsíce):
- nácvik probíhá již od prvních hodin/dnů života.
- Předpokladem je, že se hříbě naučí respektovat doteky rukou – vždy hlavou počínaje.
- Následně přidáme měkký kartáč, který postupně vyměníme za rejžák a následně hřbílko.
- Hříbata se velmi rychle naučí čištění milovat a očistné procedury akceptují ve volnosti.
- V početnější společnosti vrstevníků se často předhánějí, kdo přijde na řadu dřív J
Dávání nohou (rozloženo do cca 30 krátkých lekcí na dobu 2-3 měsíců):
- Čím dříve začneme, tím lépe – s přibývajícím věkem hříbě nabírá na váze a co ho v ranném věku naučíme, to se nám později vrátí i s úroky…
- S prvními pokusy můžeme začít následující den po porodu – samozřejmě za předpokladu, že před námi hříbě neutíká… a akceptuje naše doteky.
- Zvedání nohou začíná u hlavy! Hříbě pohladíme na čele a rukou sjíždíme po krku přes plec a po noze směrem dolů ke spěnce (u zadních nohou postupujeme od hlavy přes krk, hřbet a záď).
- Nohu ve spěnce uchopíme a nadzvedneme – je možné si pomoct opřením ramene, aby hříbě přeneslo váhu na druhou stranu.
- Nechtějme, aby při prvních pokusech stálo hříbě o třech dobu zbytečně dlouhou – první zvednutí se počítá na vteřiny!
- Vždy je důležité, aby hříbě položilo nohu zpět, protože to chceme my!
- Nohu se snažíme po celou dobu ve spěnce držet – pokud jí před položením na zem budeme pouštět brzo, hříbě se naučí nohy „vytrhávat“.
- Postupem času prodlužujeme dobu, manipulujeme s nohou všemi směry, postupně přecházíme do držení“kopyto na dlani“, přidáváme čištění kopýtek háčkem a poklepáváním na plosku kopyta si hrajeme na kováříčka J
Nasazování ohlávky (rozloženo do cca 10 lekcí na dobu 2 týdnů):
- optimální doba je ve věku 2 – 3 týdnů
- optimální ohlávka je se zapínáním podlícnice na karabinu
- příprava spočívá nejprve v dotykách rukou na hlavě – hlazení přes čelo a oči odspoda nahoru a také přes uši zepředu dozadu.
- pokud hříbě akceptuje zmíněné dotyky rukou, totéž provádíme s vodítkem nebo pruhem čehokoliv, co připomíná ohlávku. Naučí se, že vše je kamarád a doteky jsou fajn – i když jsou prováděné různými podivnostmi J
- ohlávku před prvním nasazením o nějakou velikost zvětšíme, aby byla jistota, že akce klapne na první pokus, nebudeme se potýkat s chybějícími centimetry… a následně se ztracenou důvěrou hříběte.
- Jakmile je ohlávka na hlavě, následuje většinou různě dlouhý a různě intenzivní pokus hříběte se jí zbavit. Pokud nebyla příprava zanedbaná, podaří se bez dalších emocí a během pár minut ohlávku na hlavě dopasovat.
- ohlávku hříběti ponecháme a v následujícím období trénujeme pomocí druhé ohlávky nasazování a sundávání – přičemž nám původní ohlávka poslouží k přidržení či nasměrování hlavy hříběte.
Vodění (rozložení do cca 20 lekcí na dobu 1 – 3 měsíců):
- s nácvikem lze začít v době, kdy je hříbě ztotožněné s ohlávkou - ve věku cca 1 měsíce
- v první fázi učíme hříbě následovat hlavou tlak ohlávky do stran
- následně přidáváme pohyb předních nohou – v začátcích vše probíhá v kruhu
- postupně kruh zvětšujeme (osvědčil se způsob „obcházení matky kolem dokola“)
- pro první férové vedení na vodítku je vhodný asistent, který povede matku jako vodiče.
- první pokus by měl probíhat ve výběhu na trávě s dostatečným prostorem bez překážek (rozhodně ne beton, asfalt, kamenitá cesta, blízkost příkopů, aut…)
- vodítko by mělo být dostatečně dlouhé, aby se zamezilo útěku hříběte, případně jeho zranění při pokusu o protesty (doporučuji si navléct rukavice)
- pokud nechce hříbě akceptovat tlak ohlávky pro pohyb vpřed, rozhýbeme ho naučenými pohyby do stran
- nenechte se ukolébat počáteční poslušností hříběte – občas se stane, že dojde k náhlému zatmění a hříbě vystřelí směrem, který nelze nikdy předem předvídat…
- některá hříbata se na protest vzpínají na zadní, jsou schopná se převrátit na záda a nebezpečně upadnout – v tomto extrémním případě je třeba zatáhnout za vodítko do strany, čímž se samotnému pádu předejde nebo padne hříbě na bok. U těchto protestantů bývá většinou takový zážitek dostačující už na první pokus a další jiné se nekonají…
Uvazování (nacvičujeme v době, kdy hříbě chodí spolehlivě na vodítku):
Jsou koně, kteří dříve zjistili, že uvázání lze obejít důrazným „utržením se“. Většinou jde v tomto případě o následky lidského selhání v minulosti. Takoví koně jsou pak nebezpeční sami sobě, ale i všem okolo, protože se jim v afektu zapne pouze pud sebezáchovy a jsou schopni vyvrátit i strom s kořeny. Trhání se pro ně tak stane zlozvykem, který je v dospělosti téměř nemožné odstranit. U hříběte se nácvik uvazování neobejde bez pokusů se „osvobodit“ a proto je velmi důležitý přístup a několik základních pravidel. Upozorňuji, že toto není žádný návod k použití a bez předchozích znalostíí či praktické ukázky někoho zkušeného, nedoporučuji testovat:
- použijte dostatečně dlouhé vodítko , které omotejte 1-2x kolem uvaziště a nedělejte na něm uzel!
- místo, ke kterému hříbě uvážete, musí být pevné (nejoptimálnější se dobře zabetonované uvaziště)
- místo úvazu by mělo být ve výšce kohoutku (čím níže, tím větší nebezpečí např.„přehození nohy“)
- délka úvazu by neměla být více, než 50 cm (čím delší, tím větší akční rádius)
- pro první nácviky není vhodné uvázat hříbě „natvrdo“ – viz bod 1.: delší konec vodítka držte v ruce (rukavice opět nezbytností)
- Při uvázání provádějte navyknuté záležitosti, které má hříbě rádo (tedy nejspíše čištění). V případě, že dojde k tahu zpět a pokusu se z uvázání uvolnit, můžete případné problémy eliminovat částečným povolením konce vodítka, které je však třeba stále držet pevně v ruce. Hříbě se po několika pokusech většinou uklidní a přitažením vodítka ho opět vrátíte na původní místo.
- Pokud se hříběti podaří během prvních nácviků osvobodit, může si začít fixovat poznání, že „když se chce, tak to stejně povolí“.
- Velmi důležité je, aby od počátku mělo hříbě uvázání spojené s příjemnými záležitostmi.
- Proto je vhodné hříbě pravidelně uvazovat ke krmení.
- Nezapomeňte, že hříbata nemají dostatečnou trpělivost a tak není vhodné je uvazovat na dobu zbytečně dlouhou, ani je nechávat uvázaná bez dozoru.
Veterinární výkony:
- první nucenou zkouškou je očkování proti ochromě do 2 dnů po porodu. Protože nelze na toto hříbě připravit, doporučuji provést očkování co nejdříve.
- dobrou průpravou na pozdější různá očkování, odběry krve nebo čipování je tzv. „štípání kůže“ v oblasti krku (plecí, zádi).
- Lze provádět kdykoliv a když přijde na věc, tak hříbě ani nepozná, že jste mu místo štípnutí třeba odebrali krev…
- průpravu na odčervení lze provádět masáží koutků huby a vnitřní strany tváře prstem
Související odkazy:
Práce s koňmi - kurzy přirozené komunikace ZDE
1) Po ukončení první fáze necháme hříbě a matku v klidu a sledujeme první pokusy vstávání z povzdálí
2) protože je lidský hlas dobrý fenomén, dodáváme průběžně hříbátku odvahu… nebo meleme jiné nesmysly - není důležitý obsah, ale forma podání J
3) pokud se hříbě zvládne postavit samo a udrží se na nohou, můžeme k němu opět přistoupit a po dohodě s klisnou pokračovat v tiskávání ve stoje – tentokrát už z levé i pravé strany…a opět mluvíme. Pozornost věnujeme především hlavě, uším, hrudníku, kde bude později sedlo a podbřišák a nohám…
4) V této fázi začíná hříbě hledat zdroj obživy a má tendence jít za vaší rukou. I když je to fajn pocit, když vám hříbě žužlá prsty, nedovolte mu to a rukou vždy uhýbejte směrem ke slabinám klisny.
5) Pokud je hříbě dostatečně ohlazené na všech částech těla, přenecháme vše přírodě a sledujeme další průběh jako tichý pozorovatel, který se po všech potřebných náležitostech (hříbě pije, placenta se v pořádku odloučila…) vytratí a jde spát J
Vliv vtiskávání na pozdější výchovu hříběte :
1) Ohlazená hříbata jsou již od prvních dnů vůči člověku komunikativnější, akceptují lépe doteky, fyzický kontakt a manipulaci.
2) Výcvik hříběcí abecedy u nich probíhá rychleji, bez zbytečných protestů a pokusů se čemukoliv „netradičnímu“ vyhnout.
3) V porovnání s neosahanými hříbaty akceptují lépe i fázi obsedání
2.fáze do odstavu
Během tohoto období by mělo hříbě zvládnout základní hříběcí abecedu: čištění, dávání nohou, nasazování ohlávky, vodění, uvazování, a akceptování veterinárních úkonů (očkování, odčervení, odběry krve). Veškerý výcvik probíhá v přítomnosti nebo blízkosti matky, aby nebylo hříbě vystavované zbytečnému stresu. Uvedené rady jsou na základě mých letitých zkušeností s odchovem a výchovou hříbat - počet „lekcí“ a doba je pouze orientační a u každého hříběte velmi individuální. Uvádím tyto údaje pouze pro představu o rozložení výcviku, aby si někdo nemyslel, že vše lze zvládnout během jednoho týdne!!!
Čištění (rozloženo do cca 10 „lekcí“ na dobu 1 měsíce):
- nácvik probíhá již od prvních hodin/dnů života.
- Předpokladem je, že se hříbě naučí respektovat doteky rukou – vždy hlavou počínaje.
- Následně přidáme měkký kartáč, který postupně vyměníme za rejžák a následně hřbílko.
- Hříbata se velmi rychle naučí čištění milovat a očistné procedury akceptují ve volnosti.
- V početnější společnosti vrstevníků se často předhánějí, kdo přijde na řadu dřív J
Dávání nohou (rozloženo do cca 30 krátkých lekcí na dobu 2-3 měsíců):
- Čím dříve začneme, tím lépe – s přibývajícím věkem hříbě nabírá na váze a co ho v ranném věku naučíme, to se nám později vrátí i s úroky…
- S prvními pokusy můžeme začít následující den po porodu – samozřejmě za předpokladu, že před námi hříbě neutíká… a akceptuje naše doteky.
- Zvedání nohou začíná u hlavy! Hříbě pohladíme na čele a rukou sjíždíme po krku přes plec a po noze směrem dolů ke spěnce (u zadních nohou postupujeme od hlavy přes krk, hřbet a záď).
- Nohu ve spěnce uchopíme a nadzvedneme – je možné si pomoct opřením ramene, aby hříbě přeneslo váhu na druhou stranu.
- Nechtějme, aby při prvních pokusech stálo hříbě o třech dobu zbytečně dlouhou – první zvednutí se počítá na vteřiny!
- Vždy je důležité, aby hříbě položilo nohu zpět, protože to chceme my!
- Nohu se snažíme po celou dobu ve spěnce držet – pokud jí před položením na zem budeme pouštět brzo, hříbě se naučí nohy „vytrhávat“.
- Postupem času prodlužujeme dobu, manipulujeme s nohou všemi směry, postupně přecházíme do držení“kopyto na dlani“, přidáváme čištění kopýtek háčkem a poklepáváním na plosku kopyta si hrajeme na kováříčka J
Nasazování ohlávky (rozloženo do cca 10 lekcí na dobu 2 týdnů):
- optimální doba je ve věku 2 – 3 týdnů
- optimální ohlávka je se zapínáním podlícnice na karabinu
- příprava spočívá nejprve v dotykách rukou na hlavě – hlazení přes čelo a oči odspoda nahoru a také přes uši zepředu dozadu.
- pokud hříbě akceptuje zmíněné dotyky rukou, totéž provádíme s vodítkem nebo pruhem čehokoliv, co připomíná ohlávku. Naučí se, že vše je kamarád a doteky jsou fajn – i když jsou prováděné různými podivnostmi J
- ohlávku před prvním nasazením o nějakou velikost zvětšíme, aby byla jistota, že akce klapne na první pokus, nebudeme se potýkat s chybějícími centimetry… a následně se ztracenou důvěrou hříběte.
- Jakmile je ohlávka na hlavě, následuje většinou různě dlouhý a různě intenzivní pokus hříběte se jí zbavit. Pokud nebyla příprava zanedbaná, podaří se bez dalších emocí a během pár minut ohlávku na hlavě dopasovat.
- ohlávku hříběti ponecháme a v následujícím období trénujeme pomocí druhé ohlávky nasazování a sundávání – přičemž nám původní ohlávka poslouží k přidržení či nasměrování hlavy hříběte.
Vodění (rozložení do cca 20 lekcí na dobu 1 – 3 měsíců):
- s nácvikem lze začít v době, kdy je hříbě ztotožněné s ohlávkou - ve věku cca 1 měsíce
- v první fázi učíme hříbě následovat hlavou tlak ohlávky do stran
- následně přidáváme pohyb předních nohou – v začátcích vše probíhá v kruhu
- postupně kruh zvětšujeme (osvědčil se způsob „obcházení matky kolem dokola“)
- pro první férové vedení na vodítku je vhodný asistent, který povede matku jako vodiče.
- první pokus by měl probíhat ve výběhu na trávě s dostatečným prostorem bez překážek (rozhodně ne beton, asfalt, kamenitá cesta, blízkost příkopů, aut…)
- vodítko by mělo být dostatečně dlouhé, aby se zamezilo útěku hříběte, případně jeho zranění při pokusu o protesty (doporučuji si navléct rukavice)
- pokud nechce hříbě akceptovat tlak ohlávky pro pohyb vpřed, rozhýbeme ho naučenými pohyby do stran
- nenechte se ukolébat počáteční poslušností hříběte – občas se stane, že dojde k náhlému zatmění a hříbě vystřelí směrem, který nelze nikdy předem předvídat…
- některá hříbata se na protest vzpínají na zadní, jsou schopná se převrátit na záda a nebezpečně upadnout – v tomto extrémním případě je třeba zatáhnout za vodítko do strany, čímž se samotnému pádu předejde nebo padne hříbě na bok. U těchto protestantů bývá většinou takový zážitek dostačující už na první pokus a další jiné se nekonají…
Uvazování (nacvičujeme v době, kdy hříbě chodí spolehlivě na vodítku):
Jsou koně, kteří dříve zjistili, že uvázání lze obejít důrazným „utržením se“. Většinou jde v tomto případě o následky lidského selhání v minulosti. Takoví koně jsou pak nebezpeční sami sobě, ale i všem okolo, protože se jim v afektu zapne pouze pud sebezáchovy a jsou schopni vyvrátit i strom s kořeny. Trhání se pro ně tak stane zlozvykem, který je v dospělosti téměř nemožné odstranit. U hříběte se nácvik uvazování neobejde bez pokusů se „osvobodit“ a proto je velmi důležitý přístup a několik základních pravidel. Upozorňuji, že toto není žádný návod k použití a bez předchozích znalostíí či praktické ukázky někoho zkušeného, nedoporučuji testovat:
- použijte dostatečně dlouhé vodítko , které omotejte 1-2x kolem uvaziště a nedělejte na něm uzel!
- místo, ke kterému hříbě uvážete, musí být pevné (nejoptimálnější se dobře zabetonované uvaziště)
- místo úvazu by mělo být ve výšce kohoutku (čím níže, tím větší nebezpečí např.„přehození nohy“)
- délka úvazu by neměla být více, než 50 cm (čím delší, tím větší akční rádius)
- pro první nácviky není vhodné uvázat hříbě „natvrdo“ – viz bod 1.: delší konec vodítka držte v ruce (rukavice opět nezbytností)
- Při uvázání provádějte navyknuté záležitosti, které má hříbě rádo (tedy nejspíše čištění). V případě, že dojde k tahu zpět a pokusu se z uvázání uvolnit, můžete případné problémy eliminovat částečným povolením konce vodítka, které je však třeba stále držet pevně v ruce. Hříbě se po několika pokusech většinou uklidní a přitažením vodítka ho opět vrátíte na původní místo.
- Pokud se hříběti podaří během prvních nácviků osvobodit, může si začít fixovat poznání, že „když se chce, tak to stejně povolí“.
- Velmi důležité je, aby od počátku mělo hříbě uvázání spojené s příjemnými záležitostmi.
- Proto je vhodné hříbě pravidelně uvazovat ke krmení.
- Nezapomeňte, že hříbata nemají dostatečnou trpělivost a tak není vhodné je uvazovat na dobu zbytečně dlouhou, ani je nechávat uvázaná bez dozoru.
Veterinární výkony:
- první nucenou zkouškou je očkování proti ochromě do 2 dnů po porodu. Protože nelze na toto hříbě připravit, doporučuji provést očkování co nejdříve.
- dobrou průpravou na pozdější různá očkování, odběry krve nebo čipování je tzv. „štípání kůže“ v oblasti krku (plecí, zádi).
- Lze provádět kdykoliv a když přijde na věc, tak hříbě ani nepozná, že jste mu místo štípnutí třeba odebrali krev…
- průpravu na odčervení lze provádět masáží koutků huby a vnitřní strany tváře prstem
Související odkazy:
Práce s koňmi - kurzy přirozené komunikace ZDE