Jdi na obsah Jdi na menu
 


Byl první... (příběh Darama)

Sen o vlastním koni se splnil 9.9.1994. Myslela jsem, že vím o koních dost... Možná trochu ukvapeně jsem koupila anglického plnokrevníka, 2-letého hřebce, ryzáka jménem DARAM. Změnil můj život - profesní, osobní i ten koňský. A velmi brzy jsem pochopila, že čím víc toho člověk o koních ví, tím více chápe, že o nich ví proklatě málo... 

Plemeno: anglický plnokrevník, ryzák, valach

Narozen: 7.5.1992 (chovatel: ZD Moravské Knínice)

Daram se  v roce 1994 se dostal jako prodejní kůň bez dostihové minulosti do píseckého hřebčína. Tam ho pro mě objevil jeho pozdější trenér Láďa Hanousek. Naše první setkání bylo z mé strany plné očekávání - Daram byl v boxe, tvářil se nevychovaně a vzápětí to potvrdil tím, že mě kousl do ruky... Jasná láska na první pohled :-) Vidina případného zklamání nad odjezdem bez kupní smlouvy mě tak děsila, že přes všechny Daramovo náznaky pohrdání mnou, jako budoucím majitelem, jsem řekla ano!

Tak jsem se stala konečně majitelkou vlastního koně a Daram byl převezen do stáje v Haklových Dvorech. Velmi brzy mě vyléčil z představy, že s ním budu chodit na pastvu jako na procházku se psem... Byl to drzý mladý hřebec, který pro mé počáteční euforické stavy neměl pochopení. S těžkým srdcem jsem ho předala do výcviku a výchově jiným a byla ráda, že se na něm občas v rámci tréninku mohu svézt...

Pak přišla jeho nepříliš dlouhá a nepříliš slavná dostihová kariéra - absolvoval celkem 13 dostihů, přičemž pouze 1x zvítězil v dostihu 5.kategorie, jinak nebyl nikdy lepší, než na 7.místě... V roce 1996 přišlo zranění a sportovní konečná - i když ne tak docela. V roce 1997 jsem s ním absolvovala dostih neregistrovaných koní (mimochodem - v tomto směru můj jediný dostihový zážitek...) a o rok později se proběhl v dostihu ještě jednou... Už jako pohodový vychovaný koník.

Od roku 1997 jsme spolu pracovali na převýchově formou přirozené komunikace. Daram byl po zranění mezikostních svalů na přední noze, takže se musel doléčit a to rovněž představovalo odnaučit ho cválat rychle. U čerstvě vyřazeného dostiháka úkol téměř nadlidský... Kdejakou louku bral jako dostihovou dráhu. Jakmile se před ním zjevil otevřený prostor, zakousl se do udidla a vozil mě jako špínu. Většinou jsme brzdili o nějaké stromy v lese. Pomocí tehdy ne příliš známých nekonvenčních metod výcviku jsme se dopracovali do fáze, kdy po příchodu na louky dělal, že je nevidí a byl poslušný jako beránek. Natrénovali jsme dokonce na dostih neregistrovaných koní a Daram ho zvládl jako naprosto ovladatelný koník - jak kdyby nikdy před tím žádné dostihy neběhal. Naučil se slušnému chování i westernovému ježdění a začala jsem na něm pořádat individuální výcvikové kurzy pro začátečníky zaměřené na ježdění do terénu.  Plnil spolehlivě úlohu profesora a učitele až do doby, kdy jsem si koupila koně další. Měla jsem kromě koní své zaměstnání a z časových důvodů se nedalo všechno skloubit... Kurzy ježdění musely ustoupit výcviku nových koní a Daram tak dostal novou roli vodiče při obsedání mladých koní...

V roce 2006 byl převezen v rámci sloučení stáda do Ostrolovského Újezda, kde si užíval svobodného pobytu na pastvinách ve stádě s hříbaty a chovnými klisnami. Ve svých letech byl díky rekreačnímu ježdění stále ve velmi dobré kondici a nebýt částečného omezení po dávném zranění, byl to kůň zdravý jako řípa, pán v nejlepších letech a s vybroušeným charakterem... Postupem času bylo pro něj stále méně uplatnění, protože dorůstali další koně a tak jsem se rozhodla najít pro něj nového majitele, který by jeho potenciál využil častěji...

9.12.2007 - Daramovi nastalo nové životní období. Našel novou majitelku od Příbrami a stejně jako kdysi pro mě, znamená i pro ní splněný sen o vlastním koni... Oba budou mít zkušeného poradce a tak jsem se s těžkým srdcem, slzou v oku a přáním všeho dobrého s Daramem rozloučila...

HISTORIE - co bylo před ním a jak to bylo dál...